Jáchym Topol,

prozaik, publicista a básník,se narodil 4. srpna 1962 v Praze jako syn básníka a dramatika Josefa Topola a Jiřiny Topolové (dcery spisovatele Karla Schulze). Se svojí ženou Barbarou Topolovou – Mazáčovou a dvěma dcerami (Marií a Josefínou) žije v Praze.Jáchym Topol studoval na gymnáziu v Praze – Radotíně, kde byl v roce 1977 zvolen „králem gymplu“. Maturoval v roce 1981. V letech 1981–1982 studoval na střední škole sociálně právní, ale studium nedokončil. Pracoval jako skladník, topič a nosič uhlí. Od roku 1986 až do roku 1990 pobíral invalidní důchod.

Redaktor, aktivista

V letech 1980–1982 vydával (s Viktorem Karlíkem, Filipem Topolem, Vítem Kremličkou aj.) samizdatový časopis Violit (celkem vyšlo 8 čísel), což byla literární příloha sborníku Desítka X. V letech 1980–1984 s Viktorem Karlíkem pořádal edici debutantů Edice Pro více. V roce 1985 se podílel na založení edice Mozková mrtvice a na vzniku časopisu Jednou nohou, po pěti číslech přejmenovaném na Revolver Revue. V roce 1987 podepsal Chartu 77; v roce 1988 byl aktivistou skupiny České děti. Roku 1988 byl spolu s Ivanem Lamperem zatčen pro ilegální překročení hranic do Polska a za rozšiřování materiálů nepřátelských socialistickému zřízení; díky amnestii však trestní stíhání nebylo zahájeno. Na jaře 1989 stál spolu s Ivanem Lamperem, Janem Rumlem a Zbyňkem Petráčkem při zrodu politického časopisu Sport, který se po transformaci změnil v Informační servis. Úvodní 1. číslo vyšlo 21. listopadu 1989. Informační servis vycházel podle potřeby, někdy i několikrát za den. První dny pracovala redakce  v Galerii u Řečických, během prosince 1989 se přestěhovala do Bolzanovy ulice číslo 7 v Praze 1. Během roku 1990 se Informační servis změnil v Respekt. Zde byl Jáchym Topol až do roku 1991 redaktorem. Současně působil do roku 1993 jako šéfredaktor a do roku 1994 jako redaktor  Revolver Revue. V období 1994 – 2005 si zvolil svobodné povolání. Od roku 1996 studoval etnologii na FF UK, studium nedokončil. V letech 2005–2007 znovu působil v časopisu Respekt. Rok 2008 strávil na tvůrčím stipendiu v Berlíně. V letech 2009-2011 působil v redakci deníku Lidové noviny, od roku 2011 pracuje jako programový ředitel Knihovny Václava Havla.

Básně

Topol debutoval jako básník v generačním samizdatovém Sborníku 79–1 (1979). V samizdatu mu vyšly básnické sbírky Eskymáckej pes (1982), Stěhovavá tvář (1983), pod pseudonymem Jindra Tma Noty pro podzimní bytost (1984, Edice Pro více) a Náhodnejch 23 (1985, edice Mozková mrtvice), Vlhký básně a jiný příběhy (1988, Edice Expedice), Krajina s Indiánama (1988). Miluju tě k zbláznění (1988, 1991). Po roce 1989 knižně vydal básnickou sbírku V úterý bude válka (1992).

Příspěvky v samizdatových sbornících

Sborník 79-1 (1979), X [Desítka] / Violit (1980–1981), Jeden řez (1983), sborník Věnováno Vráťovi Brabencovi, Zině Freundové a Martinu Hyblerovi (1983), pod pseudonymem Jindra Tma Už na to seru, protože to mám za pár (1985), 9 x kontra. Almanach básníků pražského undergroundu (1987), Na střepech volnosti (1987), Básníci pražského undergroundu (Bratislava 1986), Sborník pro Jana Lopatku a Andreje Stankoviče k jejich pětačtyřiceti se zpožděním dvou let (1987), Narozeni v 60. letech (1989), Sborník Egonu Bondymu k šedesátinám (1990) aj. Podílel se i na překladu a samizdatovém vydání básní Charlese Bukowského Připoutejte se (1986).

Texty písní

Od roku 1979 začal psát texty pro hudební skupinu Psí vojáci. V letech 1982–86 působil jako textař a zpěvák skupiny Národní třída. Od roku 1992 spolupracoval jako textař se zpěvačkou Monikou Načevou (Možnosti tu sou…, CD 1994; Nebe je rudý, CD 1996; Mimoid, CD 1998). Zhudebněné fragmenty románu Sestra vyšly na albu Jáchym Topol & Psí vojáci (1994). Spolupráci s touto kapelou zachycuje mj. kniha Filipa Topola Národ Psích vojáků (1999).

Prózy

Výlet k nádražní hale (1994), Sestra (1994), Anděl (1995), K vodojemu 24 (1996), Trnová dívka (1997, 2008), Nemůžu se zastavit (2000), Noční práce (2001), Žárlivý démon (2005), Kloktat dehet (2005), Zlatá hlava (2005), Supermarket sovětských hrdinů (2007), Manévry (2008), Cestou na východ (2008), Chladnou zemí (2009), Chtíč po svobodě (2014), Děsivý spřežení (2016), Citlivý člověk (2017)

Divadelní hry

V samizdatu byla uveřejněna jednoaktovka Poslední dny Párska (1980).

V roce 2007 uvedl Český rozhlas rozhlasovou verzi hry Cesta do Bugulmy (režie Thomas Zielinski, v roce 2009 vyšla na CD). V roce 2006 byla nastudována i v Polsku (Droga do Bugulmy, režie Waldemar Modestowicz). V roce 2005 byla samotným autorem uvedena na jevišti divadelní hra Uvařeno, v roce 2012 byla nastudována a hrána boskovickým divadlem Naboso. V březnu 2020 uvedlo Divadlo Kámen v Praze hru S citem inspirovanou románem Jáchyma Topola Citlivý člověk (struktura a scénář Petr Odo Macháček).

Scénáře, filmy

Jáchym Topol je autorem scénáře filmové povídky Karty jsou rozdaný, podle které režisér Vladimír Michálek v roce 1999 natočil svou část povídkového filmu Praha očima… Vladimír Michálek natočil i filmovou adaptaci Topolova románu Anděl nazvanou Anděl Exit (2000). Celovečerní film Sestra vznikl podle Topolovy autorské úpravy stejnojmenného románu (2008, scénář a režie Vít Pancíř).

Ceny a vyznamenání

Básnická sbírka Miluju tě k zbláznění byla odměněna Cenou Toma Stopparda (1988), román Sestra získal prestižní Cenu Egona Hostovského (1994), v anketě Lidových novin byl román Kloktat dehet zvolen Knihou roku 2005. V září 2010 se Jáchym Topol stal laureátem Ceny Jaroslava Seiferta. V září 2015 byl oceněn Vilenickou cenou, kterou mu udělil Slovinský svaz spisovatelů za mimořádnou literární činnost ve střední Evropě. Ministerstvo obrany ocenilo v září 2017 Jáchyma Topola, jako účastníka třetího odboje, odznakem a pamětním dekretem za šíření samizdatového tisku a účastí na protestech proti komunistickému režimu.

V říjnu 2017 převzal Jáchym Topol z rukou ministra kultury Daniela Hermana Státní cenu za literaturu. Cenu obdržel za román Citlivý člověk s přihlédnutím k dosavadnímu dílu. Státní cena za literaturu se uděluje na návrh poroty jmenované ministrem kultury od roku 1995. Navazuje na dlouhou tradici založenou už za první republiky v roce 1920 a přerušenou v roce 1948. Je určena k ohodnocení buď významného původního díla české literatury, nebo dosavadní literární tvorby.

Pseudonymy

Jindra Tma, Rudolf Dušek, Městská chudina, tým M. A., Dagmar Horská, JT, -jt-, jt.